Aukro.cz

Leden 2007

Pivovar Ostrov nad Ohří

6. ledna 2007 v 15:28 | Jakub Veselý |  ● Dokumentace pivovarů
Weberův pivovar Ostrov nad Ohří
V publikaci J. Kühnla " Geschichte der Stadt Schlackenwerth" ,je uvedeno, že před požárem v roce 1567 byly v Ostrově tři měšťanské pivovary. Po požáru v Dlouhé ulici zůstal jen jeden - Panský šlikovský pivovar v zámeckém parku.
V letech 1726 až 30 byl na místě nevyhovujícího objektu z II. pol. 17. století postaven panský pivovar ( za vlády markrabat bádenských) . Šlo o čtyřkřídlou budovu s vnitřním nádvořím a ozdobným portálem č.p. 124 proti klášternímu areálu. Ve 20tých letech 20. století byl ještě v provozu jako pivovar akciové společnosti. Pak činnost skončila. V objektu byla varna, sladovna, šenk a byty. V roce 1964 byl objekt pro špatný stavební stav zbourán. Zachovaly se jen fotografie a kamenný znak sasko-lauenbursko- bádenský.
Foto panský pivovar:
V letech 1873 - 4 byl vybudován akciový pivovar v blízkosti železničního přejezdu na trati Ostrov - Karlovy Vary. ( Vedení sourozenci Dotzauerovi, Proksch, Hönl, a Dub). Od roku 1922 do 1945 patřil pivovar Antonu Weberovi a pak jeho synovi Siegfriedovi Weber von Hohengrund ( nar. 2. 10. 1888 Karlovy Vary - Rybáře). K areálu pivovaru patřila elektrárna na Bystřici u kamenného mostu s náhonem pod mostem. Pivovar Weber Bräu vařil proslulé kvalitní pivo i lahvové ve vlastních lahvích. Měl vlastní hostince po okolí, kam rozvážel pivo vlastním autem, prvně v Ostrově. V letech 1917-1922 probíhala přestavba, pivovar nebyl v provozu. V roce 1947 byl provoz pivovaru ukončen. V době totality budova sloužila jako sklad zeleniny,což zapříčinilo naprostou devastaci objektu. Momentálně je budova v rekonstrukci.
Unikátní fotografie Weberův pivovar Ostrov n/O:
1997
1997
2006
Tácek a účtenka
Text: Kronika města Ostrova,Jakub Veselý
Foto: 1996-www.pivety.com ,2006-Jakub Veselý

Pivovar Louny

6. ledna 2007 v 14:32 ● Dokumentace pivovarů
PIVOVAR LOUNY
tel.: +420415629111
sládek: Petr Kozák,Daniel Urban
Za doby císaře Karla IV. bylo ve městě 48 druhů řemesel, z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí, je již řemesel 31 a nejmajetnějšími občany je 24 sladovníků, kteří vlastní 50 sladoven spolu s domem a dvorem. Jen tři z nich nevlastní pozemky. Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618 - 1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě "dědičného posudného". Celkem 130 majitelů domů - právovárečníků vaří pivo v sedmi pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť, nejvíce do Prahy. Po třicetileté válce z původních čtyř stovek domů zbývá pouhých osmdesát. Roku 1681 morová rána zahubí na 800 obyvatel města. Nový pivovar si postaví měšťané až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle radnice a vaří v něm pivo do té doby, dokud jim pan kníže Adolf Josef ze Schwarzenberga nevyvede věc, která se neodpouští. V roce 1890 totiž na hranici městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií vybaví nový pivovar, který se záhy stává se svými 100 000 hektolitry ročního výstavu největším Schwarzenbergským pivovarem. Jako první pivovar v Rakousku-Uhersku je stavěn a vybaven technologií umělého chlazení. Osazená varní souprava byla exponátem Hrmy Novák a Jahn na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Hned druhým rokem skvělý výrobek nového závodu vytlačuje z města plzeňské pivo, a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský hostinec "Na knížecí" a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců. Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení "Vývozní kanceláře Schwarzenbergských pivovarů", která koordinuje zahraniční aktivity od roku 1909. Lounské pivo se vyváží do Hamburku a odtud do celé německé říše pod značkou "Knížecí Plzeňské" alias " Fürstlich Pilsner Fürst Schwarzenberg Bräu". Ochranná známka musela být vždy doplněna označením vyrábějícího pivovaru (Laun, Protiwin aj.). V období I. světové války (1914 - 1918) se v lounském pivovaru vyrábí piva z náhražek, které se přidávají ke sladu (cukrovka, pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka, rýže aj.), přesto dobový tisk píše,že: "…tato piva měla hustou a jemnou pěnu a podobala se průměrným pivům německým". Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové krize počátkem let třicátých nutí k uzavření kartelové dohody s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů - pivovarem Krušovice. Současně kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta, a tím je pivovar v Budyni nad Ohří. V roce 1935 operuje na území ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwarzenbergovi patří deset z nich s výstavem 238 000 hl, tj. 3,9 %, a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku.
nejmodernějších pivovarů v Čechách. Lounskému ležáku byl v roce 1968 udělen i Zlatý Merkur - vyznamenání v oblasti potravinářských výrobků.
Společnost Pivovar s.p., Louny existovala od 1.1.1991 do 29.7.1992. Pivovar Louny, a.s. vznikla dne 1.5.1992. Dividendy svým akcionářům ani odměny členům statutárních orgánů společnosti nevyplatil pivovar ani v roce 1996, přestože v roce 1995 dosáhl zisku po zdanění 1,5 milionu Kč. Tyto prostředky si podle rozhodnutí valné hromady akcionářů ponechal na investice. Pivovar v roce 1995 vyrobil zhruba stejně piva jako v předchozím roce, a to 274 000 hl. Jeho tržby však vzrostly z 7,9 milionu Kč na 25,8 milionu korun. Kvůli udržení prodeje svých výrobků začala společnost v roce 1998 nakupovat restaurace a obchody na vesnicích. Tento postup byl v zemích západní Evropy běžný. Pivovar chtěl udržet své zákazníky nejen kvalitou piva, ale také snadnou dostupností. Na konci roku 1998 firma koupila hostinec v Mostě a v pronájmu měla i restauraci Union v Lounech. vedle toho vlastnila i devět obchodů. Zájmovou oblastí byly především severní Čechy, kam směřovala většina produkce. Na vývoz do Německa, USA, Holandska a Španělska šlo v roce 1998 asi 8 % výroby. Vstup pivovaru do obchodní sítě v roce 1998 by prvním krokem strategie, na které se usnesla valná hromada společnosti v srpnu 1998. Akcionáři Pivovaru Louny a.s. také v srpnu 1998 rozhodli o navýšení základního jmění firmy ze 60,147 milionu Kč o 19,848 milionu. Tento záměr pivovar provedl z nerozděleného zisku minulých let a firemního kapitálového fondu formou navýšení nominální hodnoty akcií ze současných 1000 korun na 1330 korun. Postupně následovaly změny i v oblasti výroby druhů piva. Pivovar v roce 1998 hospodařil s čistým ziskem 664 tisíc Kč, při tržbách 202,41 milionů Kč. Zisk firmy byl v plné výši použit k jejímu dalšímu rozvoji. V současnosti je pivovar Louny a.s. součástí pivovarské společnosti Drinks Union a.s.
FOTO:
Zdroj: www.pivovary.info Foto: Jakub Veselý

Pivovar U Fleků

4. ledna 2007 v 17:06 | Jakub Veselý |  ● Dokumentace pivovarů
Pivovar U Fleků
telefon: 224 934 019-20
adresa: Praha 1; Křemencova 11; 110 01
sládek: Ivan Kramosil
Minipivovar je unikátem zejména díky své historické tradici - nejstarší minipivovar nejen v metropoli, ale i v celé republice.
Rok 1499 je udáván jako rok založení, tehdy byl starobylý právovárečný dům U dvou strak zakoupen sladovníkem Vítem Skřemencem a ten v něm založil pivovar. Po něm se také jmenuje ulice, v níž pivovar stojí, dnes se však už neví, kdy a jak z jeho jména zmizelo "S". V průběhu staletí vystřídal dlouhou řadu majitelů. V roce 1762 zakoupil za peníze své manželky Doroty podnik Jakub Flekovský, po němž dostal pivovárek jméno. Minipivovar prošel obdobím rozkvětu například od roku 1576 za života paní Ludmily, řečené Skřemencové, která stačila vystřídat čtyři manžele-sládky. Nejtěžší časy si prožil po bitvě na Bílé hoře, kdy tehdejší majitelka, vdova Kateřina Ulrichová, utekla do emigrace a dům byl zkonfiskován. Z třicetileté války zbyly v omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, které Švédové vystřelovali na nedalekou vodárenskou věž U Mánesa.Téměř celé devatenácté století pak patřil rodině Pštrossových, kteří skoupili ostatní pozemky a podnik rozšířili do dnešních rozměrů. Letopočet 1843 je významný tím, že se U Fleků začíná vařit Flekovský tmavý 13 % ležák po bavorském způsobu, jaký zde můžeme ochutnat i v současnosti. Na konci 19.století, v době vzniku velkých zcela strojových pivovarů, byl flekovský podnik zakládající člen tzv. Pražského společenství sládků (vzniklo 5.2.1907). Malé finančně slabé pivovary se tím snažily čelit náporu velkokapitálu. Z každého vystaveného hektolitru platily 4 haléře členského příspěvku. Na počátku 20.století získal pivovar Josef Karel Khop. Jeho vdova Marie později dům koupila společně s Václavem Brtníkem, tak od roku 1921 byl pivovar s restaurací ve vlastnictví rodiny Brtníků, a to až do roku 1949, kdy byl podnik znárodněn. Zestátnění proběhlo Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.7. 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Ten tak přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Spravovaly jej postupně pivovary nuselské, branické a nakonec smíchovský Staropramen. Na začátku osmdesátých let zvažovalo vedení Pražských pivovarů, že zanedbaný a zpustošený nevýdělečný podnik zavře. Nakonec zvítězil zdravý rozum a společnost investovala několik miliónů korun do rekonstrukce. Podnik tedy jako jediný minipivovar v tehdejším Československu přežil léta socialistického hospodářství. Teprve na počátku devadesátých let byly restaurace i pivovar Brtníkům vráceny. Díky své malebnosti se za pomoci promyšleného marketingu stal žádanou turistickou atrakcí především pro zahraniční klientelu.
Areál restaurace je rozčleněn na několik sálů a sálků s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie, Rytířský sál zvaný Emauzy, Jitrnice, Václavka a Chmelnice - sídlo flekovského kabaretu. Každá z místností má svou bohatou historii a může se pochlubit unikátní výzdobou, o niž se postarali význační čeští umělci, patřící ke stálým hostům restaurace. V jedné z místností pivovaru je strop z jedlového dřeva, jehož stáří historici odhadují na téměř šest set padesát let.
Chloubou podniku je samotný pivovar, především historická varna z počátku století, chladící stoky a kvasné kádě ve spilce, zhotovené z dubového dřeva podle starých vzorů. Současná podoba pivovaru je výsledkem rekonstrukce v roce 1986, z níž pivovar vyšel jako moderní a přitom unikátní historický provoz.
Foto:
Zdroj: www.pivovary.info foto: Jakub Veselý

Pivovar U Bulovky

4. ledna 2007 v 16:51 | Jakub Veselý |  ● Dokumentace pivovarů
Pivovar U Bulovky
adresa: Pivovar u Bulovky, Bulovka 17, 180 00 Praha 8 - Libeň
sládek: Richter František
telefon: 284 840 650
Nový pivovárek U BULOVKY RICHTER PUB se nalézá na ulici Bulovka 2 , Praha 8-Libeň. Restaurace s hezkou varnou v mědi, pivovar a pension měly být pro veřejnost otevřeny koncem dubna 2004. Majitel, český rodák z Hamburku podle svých slov celá léta vařil pivo pro krajany v prádelním hrnci. Nemohlo to dopadnou jinak, že si nakonec otevřel svůj pivovar. Plánoval vařit klasická spodně kvašená piva RICHTER. Počítal prý i v restauraci s hudebními produkcemi, především jazz.
Na začátku června 2004 však ještě restaurace nebyla v provozu.
V červenci 2004 již byl pivovárek otevřen. Interiér hospody je obložen dřevem a návštěvníka jistě zaujaly nablýskané měděné kádě varny. Atmosféru doplnila polohlasná reprodukovaná bluesová hudba. V červenci 2004 produkoval pivovar jen jeden druh piva - světlý ležák Pub Premium za 26 Kč. Restaurace byla v létě 2004 otevřena denně kromě neděle, v pondělí až čtvrtek od 11 do 23, v pátek a sobotu od 11 do 24 hodin. Richter pub nabízel zajímavou kuriozitu pro sběratele. Tácky byly kulaté, bílé bez potisku, ale na přání zákazníka je obsluha orazítkovala emblémem pivovaru.
V minipivovaru v říjnu 2004 nabízeli mimo stabilní 12% nefiltrované světlé Premium Pub i speciální 13% nefiltrované tmavé a chystalo se i pšeničné kvasnicové pivo (svrchně fermentované).
V listopadu pivovárek nabízel standardní světlý filtrovaný ležák Premium Pub (0,5 l za 26 Kč) a jako speciál svrchně kvašený nefiltrovaný světlý pšeničný ležák (0,5 l za 29 Kč). Na prosinec pan Richter připravil silnější tmavé Klášterní pivo. Pivo bylo čepováno do sklenic bez loga, sněhové bílé tácky, jež sloužily i k zaznamenávání vypitých piv, byly opatřeny razítkem.
Minipivovar kromě klasického světlého ležáku Pub Premium nabízel v prosinci 2004 i světlé pivo typu Kölsch. Pivo bylo svrchně kvašené a obsahovalo 20 % pšeničného sladu.
Minipivovar pokračoval i v roce 2005 v přípravě pivních specialit. Majitel vlastnil a hodlal vyzkoušet 120 pivních receptur. V únoru 2005 kromě tradiční světlé dvanáctky Pub Premium (0,5 l za 26 Kč) jste zde mohli ochutnat polotmavou pšeničnou kvasnicovou třináctku (0,5 l za 27 Kč) a tmavou čtrnáctku bavorského typu (0,5 l za 28 Kč). V tancích zrála polotmavá pšeničná sedmnáctka typu weizenbock, jež se dostala k fajnšmekrům zhruba na konci března 2005.
V červnu 2005 zde měli na čepu světlé kvasnicové, polotmavý Ale a 16% Stout.
V minipivovaru nabízeli v září 2005 k ochutnání: Lager 12, Weissbier světlý 12, svrchně kvašený světlý Alt. Začínali s varem speciálů - Vánoční 16, Jantarový Bock 18, Export 13.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10. listopadu 2005 vyhlásilo minipivovarem roku Pivovar U Bulovky z Prahy-Libně.
Na vánoce 2005 zde měli Weizen bock- světlý 16% nefiltrovaný pšeničný bock.
Pivo vařil ze sobectví. Aspoň to tvrdil dvaačtyřicetiletý František Richter, který měl v Libni již dva roky otevřený minipivovar. Přípravy na jeho otevření trvaly sedm let, ale svého snu se nevzdal. "Dvacet let jsem žil v zahraničí a chtěl jsem v Praze po návratu vařit, co jsem poznal a co mi chutná," řekl v březnu 2006 muž, který podobný pivovar provozoval i v Německu. Tvrdil, že není nad domácí výrobu. "Držím se čistotního zákona o vaření piva z roku 1516 a pivo dělám jen ze čtyř složek - vody, sladu, chmele a kvasnic," jmenoval Richter, který lpěl na původnosti. Proto doma vyráběl i vlastní sýry, klobásy nebo hořčici. "Proč říkám, že vařím ze sobectví? Dělám nefiltrované, nepasterizované pivo, které mám rád, a pak mi bývá smutno, když dojde," vysvětlil. Na tabuli bylo napsáno, že dnes se točí Ležák 12,3%, Weissbier 13% a Alt 13,6%, všechny do třiceti korun za půllitr. "Někdy mě lidi osočují, že vařím německá piva. Ale před plzeňským pivem, před velkým třeskem, jak říkám, byla piva spíše tmavá. A třeba tenhle Alt je jejich potomek. Pro mě to je staročeské pivo," řekl Richter nad jedním z půllitrů, které dovážel z Istanbulu. Seděl v místnosti v tmavém dřevu, které dominovaly zlaté varny. "To je prototyp, který jsem si nechal vyrobit. Je pravda, že mě to tady neuživí, ale mám i jiné firmy, a tohle dělám hlavně pro sebe."
Experimentální kuchyni nefandí František Richter z Richter Pub. "Nejsem žádný chemik, vyznávám absolutní čistotu receptu - do piva se přidávají jen čtyři ingredience: slad, voda, chmel a kvasnice. Tato pravidla platila už v roce 1516 a není důvod je porušovat," řekl v červnu 2006 majitel pivnice se dvěma nablýskanými měděnými varnami. Sládek a majitel v jedné osobě, který sbíral zkušenosti v Německu, dokáže uvařit štamgastům až 125 druhů piv.
FOTO:
Zdroj: www.pivovary.info www.pivovarubulovky.cz Foto: web,Jakub Veselý

Novoměstský pivovar

4. ledna 2007 v 16:41 | Jakub Veselý |  ● Dokumentace pivovarů
Novoměstský pivovar
adresa: Vodičkova 20; 110 00 Praha 1
telefon: 22232448
sládek: Miroslav Vrána
Minipivovar byl prvním novým pivovarem otevřeným v Praze ve 20.století (podzim 1993). Svým pivem zásoboval pouze vlastní restauraci, která je originálně řešena rozdělením jednotlivých vnitřních prostor na různé stavební slohy. Vstupní prostor, kde je umístěna dvounádobová varna, je stejně jako Radní salon vyzdoben v secesním slohu. Největší, tzv. Primátorský salon je řešen ve stylu renesance. Předlohou výzdoby byly motivy z českokrumlovského a dalších jihočeských zámků. Dalším prostorem je Podskalí, vystavené ve stylu staropražské plovárny. Následuje Spilka s kuchyňskými stoly a židlemi postavenými před okny s muškátem, kterými je vidět pět kvasných kádí. Restaurační provozy jsou zakončeny třemi Gotickými salonky se zbytky fresek a dalších prvků gotické výzdoby. Varnu dodala německá firma Caspary-Schulz-Ziemann. Pivovar má kapacitu 3 000 hl ročně.
Používají se zde výhradně české suroviny tj. český slad a žatecký chmel. Vaří se klasickým způsobem - varna, spilka a ležácký sklep. Světlý nebo tmavý 11° nefiltrovaný kvasnicový novoměstský ležák je bez konzervačních látek a obsahuje komplex vitamínů řady B spolu s dalšími minerálními látkami. Je to tzv. "Natur produkt". Pivo je nefiltrované a má tzv. opálovou barvu kvasnic.Novoměstský pivovar se specializuje na typicky českou kuchyni - naleznete zde klasické speciality, jako je dršťková nebo řízná česneková polévka, svíčková, pivovarský guláš, pečené vepřové koleno servírované s křenem a hořčicí, pečené sele atd...
Foto:
Zdroj: www.pivovary.info www.npivovar.cz Foto: Jakub veselý

Minipivovar U Medvídků

4. ledna 2007 v 16:27 | Jakub Veselý;www.pivovary.info |  ● Dokumentace pivovarů
MINIPIVOVAR U MEDVÍDKŮ
adresa: Na Perštýně 7, 100 01 Praha 1
telefon: 224 21 19 16
sládek: technolog - Jan Šuráň, sládek - Ladislav Veselý
Minipivovar vznikl v Praze v restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně (naproti OD Tesco). Prastarý pivovarský dům z roku 1400 zvaný též U černého medvěda vařil pivo až do roku 1898. V lednu 2005 byl zde ještě nabízen celý sortiment piv Budvaru.
Dne 23.března 2005 v minipivovaru U medvídků V Praze bylo ohlášeno slavnostní otevření multifunkčního prostoru Dům piva (pro zvané hosty), včetně ochutnávky Medvídkovské polotmavé 13° Old Gott a mladiny budoucího nejsilnějšího piva na světě uvařeného v pivovaru U medvídků. Veřejnost mohla zdejší pivo ochutnat až v dubnu.
V Japonsku vařil pivo s názvem Žižkovo vítězství nebo třeba Čert Tereza. Byl o ně velký zájem, obyvatelé ostrovů si je nechávali posílat v malých soudcích do Tokia i Jokohamy. Šestapadesátiletý sládek Ladislav Veselý pomáhal otvírat pražský minipivovar U Medvídků přímo v centru metropole, v domě, který měl bohatou pivovarnickou minulost. "Od poloviny patnáctého století to byl právovárečný dům, kde se připravoval slad a vařilo pivo. Jenom tady v blízkém okolí na Perštýně jich tehdy bylo sedm," řekl v březnu 2005 sládek, který v dnešní době moderních technologií používal ke zrání piva obdobné vysmolené sudy, jako kdysi jeho předchůdci. Oficiálně poprvé ochutnali zvaní hosté jejich obsah už 23.3.2005 při slavnostním otevření. Ostatní zájemci pak od začátku dubna 2005. Polotmavá třináctka však na povel sládkovy ruky vtékala do půllitrů už v březnu. A hutná pěna držela na dně ještě po dopití. "Použil jsem nápad z jednoho z mnoha českých piv, která jsem vařil v Japonsku." "Mělo by chutnat mužům, protože je hořké, zároveň díky nasládlosti i ženám," vysvětlil ve starobylém sklepě sympatický chlapík, který vařil pivo i v Chorvatsku a na Ukrajině, kde se podle svých slov vrátil technologicky o sto let zpátky. Ve vzpomínkách se rád vracel do země vycházejícího slunce, do měst Kagošima a Miazaki. "Když jsme vyhráli hokej v Naganu, uvařil jsem tam samozřejmě pivo s názvem Dominátor. Byla to silná jedenadvacítka," vyprávěl a na obličeji se mu na chvíli rozhostí blažený výraz. Jak se vůbec český sládek dostane k výrobě piva na druhé straně zeměkoule? Česká firma, ve které měl Ladislav Veselý kamaráda, tam postavila v polovině devadesátých let minipivovar, kde chtěl japonský majitel vyrábět nápoj tradiční české chuti. A tak potřeboval českého sládka. "Žití tam ale vůbec nebylo jednoduché," mluvil sládek o svém prvním, téměř dvouletém pobytu. "Pracoval jsem šest dní v týdnu. A v neděli mě jenom vyvezli na oběd a zase zpátky. Zakázali mi s kýmkoliv mluvit, abych nemohl nic prozradit ohledně výroby," řekl muž, který tehdy nechal doma v Čechách manželku a dva syny. Nestačilo přitom uvařit jeden typ piva nebo dva a dost. "Pivo obměňují každou sezonu. Po mně chtěli každý čtvrtrok nové pivo. Je to tam jako s elektronikou. Už po půl roce je televize stará a pomalu na vyhození," krčil rameny a řekl, jak k vymyšleným názvům musel vymýšlet i stránkovou historii, proč se tak pivo jmenuje. Z angličtiny se pak vše překládalo do japonštiny. Spoustu piv pojmenoval i po zvířatech. S "Krtkem" pak skončil v celojaponské soutěži minipivovarů na bronzové příčce. Sládek ukazoval zarámovaný diplom, který si chtěl pověsit na stěnu vedle historických fotografií staré Prahy. Pár slov bylo anglicky, zbytek v japonštině. V tradiční hospodě U Medvídků si však zájemci polotmavé pivo s názvem Old Gott nebudou moci koupit. Prodává se zde totiž výhradně pivo z Českých Budějovic. Ve stejném bloku domů se však právě dokončuje pod nízkými stropy valené klenby samostatné posezení, kam se budou moci skupiny zájemců o posezení objednat. V nejnižším patře na místě někdejší sladovny bude k prohlédnutí i pivovarnické muzeum, kde lidé uvidí různé stroje a součásti téměř sto let staré.

Minipivovar měl být s jednou várkou 250 l a roční kapacitou kolem 350 hl údajně nejmenším zařízením tohoto druhu v ČR. Pivo se zde navíc vařilo za použití historických technologií, například chladícího štoku. Pivovar kromě polotmavého ležáku připravoval na jaře 2005 ještě jednu raritu. Bylo to 31% pivo s vysokým obsahem alkoholu.
Mělo hnědočervenou barvu, nasládlou chuť a 11,8 % alkoholu: nejsilnější pivo vyrobené v Česku pod názvem X-Beer 30 . Ve volném prodeji se objevilo 16.září 2005. Premiérová várka polotmavého ležáku z minipivovaru odpovídala po dlouhých měsících zrání pivu třicítce. V dubových sudech už ale dozrávalo další, zřejmě ještě silnější. Jeden z nejmenších českých pivovarů se rozhodl být alespoň v něčem nej. A tak v něm zkusili uvařit nejsilnější pivo. "I když tento nápoj už nespadá ani do kategorie piv. Obsahem alkoholu se dostává přes deset procent, je to spíš už ječné víno," řekl technolog Jan Šuráň, který pivovar U Medvídků pomáhal stavět. Čistě sladový ležák podle něj procházel dvojím kvašením. Nejprve se využily klasické pivovarské kvasnice, následně při sekundárním kvašení v dřevěných sudech nastoupily ještě kvasnice speciální. "Ty dotáhnou chuť, zaokrouhlí ji a zvýší obsah alkoholu," dodal Šuráň. Podle Jana Göttla, který byl jedním z provozovatelů pivovaru, se v "ručních" podmínkách výroby nedá dopředu odhadnout, jak silné pivo se podaří vyrobit. Každá série tak je originálem. Z první várky vzešlo 503 lahví, z nichž stovka byla určena na prezentaci, zbytek pivovar prodal zákazníkům.

Pivní kuriozitu si ale náležitě cenili. Třetinková láhev vyšla na 111 korun. "Třetina je rozprodaná už teď. Zájem mají sběratelé i pivní bary," řekl sládek Ladislav Veselý. Pivo šlo kvůli vysokému obsahu alkoholu skladovat v chladu i rok či dva, dodal. Nižší kapacita pivovaru omezuje množství piva, které jsou U Medvídků schopni zájemcům nabídnout. X-Beer zrál půl roku a teprve po jeho nalahvování šlo uvařit novou dávku. Roční výroba X-Beeru se tak měla pohybovat v řádu stovek lahví.. Kromě toho minipivovar standardně nabízel polotmavou třináctku Old Gott, která byla plněna i do speciálních lahví s keramickým uzávěrem.
Varna minipivovaru byla v roce 2005 o kapacitě 250 l. V minipivovaru jste se mohli setkat s dnes již nepoužívanými technologickými částmi pivovaru jako byly štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem.
Jako rozteklý jantar vypadalo proti světlu pivo, které se v březnu 2005 mělo stát nejsilnějším českým pivem. Ve své kategorii mělo zároveň velmi nadějně usilovat o celosvětový rekord. Ve sklepě minipivovaru zrálo opět neobyčejně silné pivo. "Zatím víme, že se v Rakousku vyrábí dvaatřicítka. Budeme muset zjistit, jestli je to čistě sladové pivo , tedy bez přídavků cukru a alkoholu, jako to naše," řekl v lednu 2006 sládek Ladislav Veselý. Skromnost však mohla jít stranou neboť už v lednu z testů pořizovaných v průběhu zrání vyplývalo, že na 8.3.2006 zde budou podávat třiatřicítku. Sládek Veselý pravidelně odebíral vzorky ze dvou várek, aby zjistil, jak se cukr mění na alkohol a jak se vyvíjí zrání. "Je tam cítit příjemná sladká karamelová chuť a alkohol tomu dává vzletnost," řekl Veselý. Ochutnávky byly nutné, várky totiž mohly zničit bakterie, které jsou ve vzduchu. "Nejsme obří sterilní pivovar, kde mají všechno zavřené. Ty breberky jsou do toho schopné při nižších teplotách vlézt, proto se všude musí udržovat čisto," vysvětlil Veselý. První pětisetlitrová várka vznikla v polovině srpna 2005, druhá ve stejném množství na konci října 2005. Bylo to znát, druhá byla sladší. Vzniklé pivo přitom měl ohodnotit i celosvětově známý pivní odborník Michael Jackson, který je veřejnosti známý například díky televiznímu seriálu Beerhunters.
X-BEER Minipivovar "U Medvídků" je v současnosti nejmenším českým restauračním pivovarem.Protože máme rádi výzvy, napadlo nás pokusit se uvařit naopak nejsilnější pivo v České republice. A tak se zrodil X-BEER, polotmavý speciál. X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stádiích výroby piva. K výrobě se používá plzeňský a karamelový slad v maximálním množství, které jsme ještě schopni rmutovat. Jak dosahujeme vysokého extraktu původní mladiny zůstane naším tajemstvím, můžeme ale prozradit, že vysoká stupňovitost je dosažena pouze z ječného sladu. Hlavní kvašení probíhá v otevřených dubových kvasných kádích 14 dní.Dokvašování probíhá v dubových sudech 14 týdnů a poté po přidání speciálního kmene kvasnic probíhá druhotné kvašení dalších 14 týdnů.
V podmínkách "ruční" výroby piva našeho pivovaru je každá várka vyrobeného
X-BEER originálem, který se bude lišit stupňovitostí. Premiérová várka nese označení X-BEER 30, což znamená že jsme vyrobili tzv. třicítku s obsahem alkoholu 11,8%.Z první várky jsme stočili pouze 500 lahví, každá z nich ponese svoje originální číslo. Druhá várka, u které začala fáze dokvašování, bude asi mít název X-BEER 32. Přesný název budeme znát až při stáčení do lahví po provedení laboratorního rozboru.
X-BEER je pivo, které nemá v České republice ekvivalent. Vyniká přírodní sladovou chutí s příjemným hořkým dozvukem. Vysoký obsah alkoholu a cukru společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve. Proto doporučujeme opatrnou konzumaci
X-BEER ve smyslu našeho sloganu uvedeného na etiketě X-BEER je vhodné podávat k desertům nebo samostatně jako digestiv.
Foto:
ZDROJ WWW.PIVOVARY.INFO WWW.UMEDVIDKU.CZ a Jakub Veselý

Burzy 2007

3. ledna 2007 v 17:01 | www.pivari-cr.cz |  ● Sběratelská setkání
13. 01.Praha-KSPSMenza, Opletalova ul.
03. 02.Hradec KrálovéRestaurace U Švagerků
03. 02.Košice
10. 02.ChomutovRest. Městská sportovní halaod 06.30 hod.
02.-03. 03.Martin
03. 03.TáborDům armády ČR
10. 03.BrnoKongresový sál Ombudsmana
17. 03.PísekKulturní dům města Písku
24. 03.PardubiceKD Dubina
31. 03.Trenčín
14. 04.OlomoucDům dětí a mládeže
14. 04.Praha-KSKMenza Opletalova
21. 04.KladnoRestaurace U Fridrichů
28. 04.BratislavaRestaurace Mejdan
28. 04.TurnovHasičárna Horoměřice
04.-05. 05.OstravaRestaurace U Chýlků
13. 05.Rimavská SobotaRožňava
19. 05.JirkovKD Nové Ervěnice
26. 05.TřebíčKarlovo náměstí09.00-12.00 hod.
02. 06.Bánská BystricaEspreso Kredit
02. 06.Ústí n. LabemKD Ústí
09. 06.České BudějoviceVýstavištěod 10.00 hod.
16. 06.Hradec KrálovéRestaurace U Švagerků
23. 06.PlzeňRestaurace Na Spilce
23. 06.ŽilinaRestaurace Panoráma
30. 06.BrnoKongresový sál Ombudsmana
28. 07.HodonínRestaurace Stará Břeclav
28. 07.ProtivínPivovar Platan
18. 08.NitraZŠ na Fatranské ulici
25. 08.Hradec KrálovéRestaurace U Švagerků
01. 09.
Dům armády ČR
08. 09.BerounRodinný pivovar Berounský Medvěd
08. 09.Veľký Šariš
15. 09.Praha - KSPSMenza Opletalova
22. 09.PardubiceKD Dubina
06. 10.Nová PakaHotel Centrál
12.-13. 10.MartinGymnázium V.Paulinyho-Tótha
20. 10.KladnoRestaurace U Fridrichů
20. 10.OstravaRestaurace U Chýlků
03. 11.Praha - KSKMenza Opletalova
10. 11.OlomoucDům dětí a mládeže
17. 11.ChomutovMěstská sportovní halaod 06.30 hod.
17. 11.JablonicaHotel Záhoran
01. 12.BřeclavRestaurace Stará Břeclav
01. 12.PísekKD města Písku
08. 12.BrnoKongresový sál Ombudsmana
15. 12.Hradec KrálovéRestaurace U Švagerků
Seznam bude v budoucnu pravděpodobně doplněn. BURZA ŽATEC 1.9.07 ---restaurace Chaloupka u Lučanu,v rámci 50. ročníku Dočesné www.docesna.cz vydána etiketa! Více info a objednávka stolů P.Moravec 721515692.